Jak postupovat při dopravní nehodě – první pomoc, kdy volat policii

Dopravní nehody patří k situacím, které nikdo nechce zažít, avšak každý řidič by měl vědět, jak na ně reagovat. I když je člověk opatrný a dodržujete pravidla, nehoda může nastat v nejméně vhodnou chvíli – při spěchu do práce, na cestě s dětmi nebo na neznámé silnici.

Ve stresu a šoku bezprostředně po nárazu mnoho lidí dělá chyby, které později komplikují vyřízení škody nebo dokonce mohou mít právní následky. Někdo v panice odjede z místa nehody, jiný zapomene vyplnit formulář o dopravní nehodě, další neví, kdy volat policii k nehodě a kdy ji řešit sami.

Jak postupovat při nehodě – první kroky

Okamžiky ihned po nehodě jsou klíčové jak pro bezpečnost všech zúčastněných, tak i pro následné vyřízení celé události. Jak postupovat při dopravní nehodě v prvních minutách? Existuje jasná posloupnost kroků, které by měl člověk dodržet bez ohledu na to, zda je viník nebo poškozený.

1. Zastavení vozidla

Hned po nehodě každý musí okamžitě zastavit vozidlo. Jízda z místa dopravní nehody je trestný čin, došlo-li ke zranění. Pokud řidič v takové situaci neposkytne pomoc, může být stíhán podle § 151 trestního zákoníku a hrozí mu až pět let vězení. Povinnost zastavit a zůstat na místě nehody platí vždy, i tehdy, když si člověk myslí, že nehodu nezavinil nebo že škoda je minimální.

Pokud je vozidlo ještě ovladatelné, zaparkovat jej co nejblíže k pravému okraji vozovky. Pokud auto nejde řídit nebo je vážně poškozené, zůstane stát tam, kde je. Hlavní je neblokovat zbytečně komunikaci a neohrozit další provoz. Vypnout motor a zatáhnout ruční brzdu.

Ihned po zastavení udělat následující:

1. Zapnout výstražná světla na vozidle.
2. Zůstat v autě a rychle zhodnotit situaci – jsou tu zraněné, hoří něco, hrozí další nebezpečí?
3. Obléknout si reflexní vestu ještě před vystoupením z vozidla.
4. Teprve pak vystoupit, avšak opatrně a s ohledem na další provoz.

Reflexní vesta není jen povinnou výbavou vozidla, nýbrž životně důležitý prvek při dopravních nehodách. Bez vesty je člověk při špatné viditelnosti, v noci nebo za šera téměř neviditelný pro projíždějící vozidla.

2. Zajištění místa nehody

Jakmile člověk bezpečně vystoupí, je třeba označit místo nehody a varovat ostatní řidiče. To je zásadní krok, jak postupovat při nehodě, díky kterému lze předejít dalším srážkám. Sekundární nehody na místě už existující kolize jsou bohužel časté, protože řidiči nestihnou zareagovat.

Umístění výstražného trojúhelníku:

• V obci: přibližně 50 metrů za vozidlo, může být i méně podle situace.
• Mimo obec: přibližně 50 metrů za vozidlo.
• Na dálnici nebo rychlostní silnici: minimálně 100 metrů za vozidlo.
• V nepřehledném úseku (zatáčka, kopec): ještě dále, aby řidiči měli dostatek času.

Trojúhelník je třeba postavit tak, aby byl dobře viditelný – na okraj vozovky nebo na krajnici ve směru přijíždějících vozidel. Při instalaci trojúhelníku se pohybovat mimo jízdní pruh, ideálně za svodidly nebo na chodníku. Zejména na frekventovaných silnicích a dálnicích je instalace trojúhelníku riziková.

Kontrola zdravotního stavu a první pomoc

Po zajištění místa nehody je další prioritou zjistit zdravotní stav všech účastníků. Nejčastější zranění při autonehodě mohou být na první pohled neviditelná, přesto vážná. Proto je důležité znát základy první pomoci a umět rozpoznat, kdy je nutná okamžitá lékařská péče.

Zjištění, zda jsou účastníci zranění

Okamžitě po nehodě se zeptat všech přítomných osob, zda jsou v pořádku. Nezapomenout na případné chodce nebo cyklisty, kteří mohli být nehodu zasaženi. Ptát se konkrétně:

• Bolí vás něco? Kde přesně?
• Můžete hýbat rukama a nohama?
• Je vám mdlo, točí se vám hlava?
• Vidíte dobře, vnímáte okolí normálně?
• Pamatujete si, co se stalo?

Některá zranění se projeví až s odstupem. Člověk může být ve šoku a necítit bolest, přestože má vážné zranění. Proto i když někdo tvrdí, že je v pořádku, sledovat jeho chování. Zmatení, dezorientace, neschopnost odpovídat na jednoduché otázky nebo ztráta vědomí jsou varovné signály.

Kdy volat zdravotnickou záchrannou službu

Záchrannou službu volat na čísle 155 nebo jednotné evropské číslo 112 vždy, když:

• je kdokoli zraněn, byť jen lehce (řezné rány, krvácení, bolesti).
• někdo ztratil vědomí, i když jen nakrátko.
• osoba si stěžuje na bolest hlavy, krku, zad nebo hrudníku.
• jsou viditelné deformace končetin nebo podezření na zlomeniny.
• některý z účastníků má potíže s dýcháním.
• je přítomna těhotná žena, dítě nebo senior, i bez viditelného zranění.
• existuje jakékoli podezření na vnitřní zranění.

Při volání na tísňovou linku sdělit:

• kde přesně se člověk nachází (obec, silnice, kilometrovník, orientační body).
• kolik je zraněných a v jakém stavu.
• jaký typ zranění je vidět nebo o čem zranění mluví.
• zda jsou osoby při vědomí.

Dispečer dotyčnému dá pokyny pro poskytnutí první pomoci, než záchranáři dorazí. Telefon nikdy nezavěšovat, dokud to na dispečinku neřeknou.

Kdy volat policii k nehodě?

Od 1. července 2025 platí nová pravidla pro přivolání policie k dopravní nehodě. Policie se musí volat, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek.

1. Zranění nebo smrt:

• Došlo k usmrcení nebo zranění jakékoliv osoby

2. Vysoká škoda:

• Hmotná škoda na některém ze zúčastněných vozidel přesahuje 200 000 Kč
• Tato hranice byla zvýšena z původních 100 000 Kč platných do 30. června 2025

3. Škoda na cizím majetku:

• Došlo ke škodě na majetku třetích osob (např. svodidla, dopravní značení, plot, dům)
• Pozor: Sem nepatří půjčený nebo firemní vůz, který člověk sám řídí

Kdy volat policii k nehodě naopak není nutné? Pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

• Nikdo není zraněn ani usmrcen
• Škoda nepřesahuje 200 000 Kč na žádném z vozidel
• Nedošlo k poškození cizího majetku
• Účastníci se shodli na zavinění nehody

Pokud není nutné volat policii, je potřeba, aby účastníci nehody společně vyplnili formulář o dopravní nehodě. Jak vyplnit záznam o dopravní nehodě je vysvětleno v další části.

Jak vyplnit záznam o dopravní nehodě?

Formulář o dopravní nehodě se vyplňuje tehdy, pokud nehodu nešetří policie, a slouží jako podklad pro pojišťovnu při likvidaci škody. Formulář je třeba vyplnit čitelně, aby se informace propsaly i do kopií.

Úvodní část (body 1-5):

• Datum a hodina nehody
• Místo nehody (ulice, č.p. nebo kilometrovník)
• Zranění, škoda na cizím majetku, svědci
• Přivolání policie​

Pro každé vozidlo A a B (body 6-15):

• Pojištěný (jméno z pojistné smlouvy)
• Vozidlo (značka, SPZ, rok výroby)
• Pojistitel (název, číslo smlouvy)
• Řidič (jméno, ŘP, kontakt)
• Místo nárazu (šipka na nákresu)
• Viditelná poškození
• Okolnosti střetu (zaškrtávací políčka 1-17)
• Nákres situace
• Poznámky
• Podpisy obou účastníků​

Formulář musí být podepsán oběma řidiči – podpis potvrzuje pouze správnost a pravdivost uvedených údajů, nikoli uznání viny (to lze uvést samostatně v poznámkách).

Jak vyplnit záznam o dopravní nehodě není nic složitého. Pokud by si člověk přeci jen nevěděl rady, může kontaktovat svou pojišťovnu, která mu s vyplněním telefonicky pomůže.

Kde sehnat záznam o dopravní nehodě?

Záznam o dopravní nehodě je možné získat hned z několika zdrojů. Většina pojišťoven ho automaticky zasílá klientům při uzavření smlouvy o povinném ručení, takže by ho měli mít spolu s doklady k vozidlu.

Vzor záznamu o dopravní nehodě si lze také stáhnout a vytisknout ze stránek České kanceláře pojistitelů nebo z webu Ministerstva dopravy. Vzor záznamu o dopravní nehodě ke stažení nabízejí také jednotlivé pojišťovny na svých webových stránkách.

Od roku 2024 je k dispozici webová aplikace Bouračka.cz provozovaná Českou kanceláří pojistitelů, která umožňuje vyplnit záznam kompletně online. Aplikace člověka provede všemi kroky, načte údaje z dokladů, umožní vyfotit poškození a výsledný záznam potvrdí oba řidiči přes SMS.

Jak probíhá správní řízení o dopravní nehodě?

Správní řízení o dopravní nehodě probíhá na obecním úřadě obce s rozšířenou působností podle místa nehody a postupy úřadu upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Ve správním řízení se posuzuje pouze odpovědnost viníka za spáchaný přestupek, tedy zda porušil zákonná pravidla.

Průběh řízení

Jak probíhá správní řízení o dopravní nehodě? Úředník příslušného úřadu posuzuje důkazy, výpovědi a záznamy z nehody. Na základě vyhodnocení může rozhodnout o pokutě či zákazu řízení.

Správní řízení se zahajuje tehdy, když nehoda nenaplňuje znaky trestného činu, avšak představuje přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Možné sankce

Ve správním řízení může být řidiči, který zavinil dopravní nehodu, uložena pokuta až do výše 25 000 Kč – tuto pokutu však nelze udělit přímo na místě nehody. Dalšími sankcemi mohou být body do registru řidičů nebo dočasný zákaz řízení motorových vozidel.

Rozdíl oproti trestnímu řízení

Jak probíhá správní řízení o dopravní nehodě už čtenáři ví, jak se však liší od trestního řízení? Správní řízení řeší pouze přestupkovou odpovědnost, v případě závažnějších nehod se jedná trestní řízení.

Kdo hlásí nehodu pojišťovně?

Dopravní nehodu musí pojišťovně nahlásit všichni účastníci nehody – tedy jak viník, tak poškozený. Každý z nich však kontaktuje jinou pojišťovnu podle toho, jaké má pojištění a jakou roli sehrál.

Viník nehody hlásí nehodu své pojišťovně, u které má sjednané povinné ručení. Z jeho povinného ručení bude uhrazena škoda způsobená poškozenému. Poškozený hlásí nehodu také pojišťovně viníka.

Co je potřeba k nahlášení nehody?

Pro nahlášení pojistné události by si měl dotyčný připravit:

• Záznam o dopravní nehodě (elektronický nebo papírový)
• Fotodokumentaci z místa nehody
• Údaje o druhém účastníkovi a jeho vozidle (SPZ, značka, typ)
• Číslo pojistné smlouvy viníka (číslo zelené karty)
• Údaje o svém poškozeném vozidle a rozsahu škody
• Elektronické potvrzení od Policie ČR (pokud fyzicky nezasahovala)

Správné nahlášení nehody pojišťovně je klíčové pro hladký průběh vyřízení škody. Kdo hlásí nehodu pojišťovně a jak rychle ji oznámí, může významně ovlivnit rychlost vyřízení pojistného plnění. 

Do kdy nahlásit nehodu pojišťovně?

V českém právu není stanovena přesná lhůta, do kdy nahlásit nehodu pojišťovně, platí však obecná zásada – čím dříve, tím lépe. To znamená, že nehoda by měla být nahlášena ideálně do 24 hodin.

Doporučené lhůty podle typu pojištění

Povinné ručení:

• Ideálně: do 24 hodin od nehody​
• Obvykle: do 3-5 dnů po nehodě

Havarijní pojištění:

• Ideálně: do 24 hodin od události​
• Obvykle: do 5-15 dnů po události​

Podle zákona č. 30/2024 Sb. má pojištěný povinnost oznámit škodní událost bez zbytečného odkladu, což může znamenat i kratší lhůtu než orientační doby uvedené pojišťovnami.

Do kdy nahlásit nehodu pojišťovně, aby nebyla promlčena? U povinného ručení i dalších pojištění odpovědnosti činí promlčecí lhůta 3 roky od vzniku škody. Jinak zaniká nárok na odškodnění.

Odškodnění po dopravní nehodě

Nárok na odškodnění po dopravní nehodě má ten, kdo nehodu výlučně nezavinil – tedy řidiči, spolujezdci, chodci nebo cyklisté. Odškodnění se vyplácí z povinného ručení viníka nehody a zahrnuje jak hmotné škody, tak nemajetkovou a zdravotní újmu.

Druhy odškodnění

Hmotné škody zahrnují odtah a opravu vozidla, náhradu zničeného vozidla, poškození osobních věcí (oblečení, zavazadla), náklady na náhradní vozidlo během opravy nebo opravu zničené budovy. 

Bolestné představuje náhradu za vytrpěnou bolest a duševní strádání během léčení a rekonvalescence, přičemž se vypočítává podle metodiky Nejvyššího soudu.

Ztížení společenského uplatnění je odškodnění za trvalé následky úrazu, které omezují poškozeného i rok po ustálení zdravotního stavu. Výpočet vychází z toho, o kolik procent se život zhoršil oproti stavu před nehodou. Dále je možné žádat náhradu ušlého výdělku, náklady na léčení a léky.

Postup při uplatnění nároku

Odškodnění se uplatňuje u pojišťovny viníka z povinného ručení – to je nejpraktičtější a nejrychlejší forma. Ve většině případů lze finanční náhradu získat mimosoudně bez nutnosti soudit se.

Pro bolestné a ztížení společenského uplatnění je vhodné si nechat vypracovat znalecký posudek místo běžných formulářů pojišťoven, které bývají často vyplněny nesprávně.

S žádostí o odškodnění by dotyčný neměl otálet kvůli promlčecí lhůtě. Obecně platí, že odškodnění po dopravní nehodě se zraněním by se mělo s pojišťovnou vyřešit do 3 let od dopravní nehody.

Nejčastější zranění při autonehodě

Nejčastějšími zraněními při autonehodách jsou pohmožděniny a zlomeniny. Velmi často dochází také k poranění krční páteře, které je známé jako whiplash syndrom nebo opěrkový syndrom, který představuje až polovinu všech úrazů s trvalými následky.

1. Zlomeniny a pohmožděniny

Mezi frekventované úrazy se řadí všemožné zlomeniny, především dolních a horních končetin a žeber. Běžná zlomenina například lýtkové kosti je častá, zatímco v těžších případech dochází k tříštivým zlomeninám dolních končetin. Zhmoždění různých částí těla provázejí téměř každý úraz.

2. Poranění páteře

Kromě krční páteře je častým zraněním také poranění bederní části páteře. Tyto úrazy vznikají zejména při bočních nárazech nebo při působení rotačních sil, které páteř přirozeně nezvládne tak dobře jako pohyby vpřed a vzad. Poranění krčních vazů může být spojeno i se zhmožděním míchy.

3. Vnitřní poranění

Při prudkém zpomalení mohou vzniknout i skrytá poranění vnitřních orgánů. Nejohroženějšími částmi těla jsou hlava, krk, hrudník a břicho, kde jsou uloženy orgány odpovědné za základní životní funkce. Vnitřní poranění často vznikají v místech, kde na sebe naléhá tvrdá tkáň (kost, vaz) a měkká tkáň (céva).

Desatero první pomoci při dopravních nehodách

Znalost základů první pomoci může zachránit život. Desatero první pomoci obsahuje nejdůležitější pravidla, která by člověk měl dodržet při poskytování pomoci zraněným:

1. Zajištění místa nehody – výstražná světla, reflexní vesta a výstražný trojúhelník.
2. Zjistit stav vědomí – oslovit zraněného, zeptat se ho, jak se cítí, případně s ním lehce zatřást.
3. Nebát se se zraněným pohnout – vyproštění je nutné, pokud je osoba ve vozidle.
4. Volat záchrannou službu na číslo 155 nebo 112 a nikdy nepokládat telefon jako první.
5. Největší pomoc potřebují ti, kteří nekřičí – nejprve se zaměřit na ty, které nereagují. 
6. Uvolnit dýchací cesty – pokud je raněný v bezvědomí, zaklonit hlavu a zvednout bradu.
7. Zastavit krvácení – při masivním krvácení tlačit prsty přímo do rány, jde o vteřiny. 
8. Kontrola dýchání – pokud se zraněný nadechne, udržovat volné dýchací cesty.
9. Pokud zraněný nedýchá, přejít k masáži srdce – stlačovat hrudník s 100× až 120× za minutu. 
10. Neztrácet hlavu a vždy jednat s rozvahou – zachování klidu a racionální přístup je klíčový.

Desatero první pomoci je různé. Různé organizace a instituce publikují své vlastní verze, jak postupovat při nehodě, které se liší v podrobnostech a důrazech, avšak všechny sdílejí podobné základní zásady.

Co určitě nedělat při poskytování první pomoci

Stejně důležité jako vědět, jak postupovat při dopravní nehodě, je vědět, čeho se vyvarovat:

• Nevytahovat zapíchnuté předměty z ran – může způsobit masivní krvácení.
• Nedávat zraněnému jíst nebo pít – při nutnosti operace je žaludek musí být prázdný.
• Neaplikovat masti nebo prášky na popáleniny – pouze chladit čistou vodou.
• Nesnažit se narovnávat zlomeniny – fixovat končetinu v pozici, jak je.
• Nenechávat zraněného samotného – zůstat s ním, dokud nepřijede záchranná služba.

Je třeba zdůraznit, že první pomoc má absolutní přednost před vším ostatním. Fotografie škod nebo volání pojišťovně můžou počkat. Život a zdraví lidí jsou vždy na prvním místě.